Pražský lingvistický kroužek jako kulturně-vědecký fenomén své doby a jako fenomén dějin jazykovědy 03-F-PLKK
(Předmět bude realizován formou on-line prostřednictvím platformy MS Teams.)
Předmět monograficky představí slavný Pražský lingvistický kroužek (PLK) jakožto kulturně-vědecký fenomén meziválečného a poválečného Československa a jakožto fenomén dějin jazykovědy, jenž této disciplíně přinesl mnohé inovace. Cílem předmětu je umožnit studentům nahlédnout do myšlenkového světa pražské strukturalistické školy v jejím dobovém – kulturním i lingvistickém – kontextu. Umožnit jim seznámit se s avantgardním nábojem tohoto hnutí, s jeho hlavními tématy, koncepty a ideami a s jeho nejdůležitějšími postavami.
Tematické okruhy předmětu:
- vědecká paradigmata a jejich změna
- strukturalismus jako vědecké paradigma, především v lingvistice, Ferdinand de Saussure, další zdroje pražského strukturalismu, další strukturalistické školy
- český kulturní a společenský kontext 1918–1950–(1990)
- česká avantgarda a PLK jako avantgardní hnutí
- klíčová témata, pojmy, texty a rysy lingvistiky PLK
- chronologie nejdůležitějších událostí v průběhu dějin PLK, včetně dějin po druhé světové válce
- Vilém Mathesius: spiritus agens, zakladatel
- Roman Jakobson: „russkij filolog“
- Nikolaj Trubeckoj: eurasiánství, Sprachbund, fonologie
- Bohuslav Havránek: bohemista, „čelní představitel“ poválečné české jazykovědy
- Vladimír Skalička: strukturalistická jazyková typologie
- další lingvistické postavy PLK: Bohuslav Trnka, Sergej Karcevskij, Josef Vachek a další
- pražský strukturalismus a další disciplíny: literární věda (Jan Mukařovský), etnologie (Pjotr Bogatyrev), geografie (Pjotr Savickij) atd.
- pražský strukturalismus jako základ české poválečné bohemistiky; teorie jazykové kultury a poválečné diskuse o spisovné češtině vs. obecné češtině
Kryteria oceniania
Kryteria oceniania:
- obecność na zajęciach,
- aktywność podczas zajęć (udział w dyskusji nad prostymi pytaniami mającymi na celu podtrzymanie kontaktu podczas zajęć w formie on-line),
- wartość merytoryczna pracy zaliczeniowej w formie eseju w języku polskim lub czeskim na temat związany z tematem zajęć lub w formie refleksji nad lekturą związaną z tematem zajęć (w objętości 2–4 ns)
Literatura
Základní studijní literatura:
1) dostępne w j. angielskim lub czeskim:
Toman, Jindřich. 1995. The Magic of a Common Language: Jakobson, Mathesius, Trubetzkoy, and the Prague Linguistic Circle. Cambridge, Mass.: MIT Press.
Toman, Jindřich, ed. 2011. Příběh jednoho moderního projektu: Pražský lingvistický kroužek, 1926–1948. 1. české vyd. Praha: Karolinum.
2) dostępne w j. angielskim lub czeskim:
Sériot, Patrick. 2014. Structure and the Whole: East, West and Non-Darwinian Biology in the Origins of Structural Linguistics. Boston ; Berlin: De Gruyter Mouton.
Sériot, Patrick. 2002. Struktura a celek: intelektuální počátky strukturalismu ve střední a východní Evropě. Praha: Academia.
3)
Vachek, Josef. 1999. Prolegomena k dějinám pražské školy jazykovědné. Vyd. 1. Jinočany: H & H.
4) dostępne w j. angielskim lub czeskim:
Vachek, Josef. 2003. Dictionary of the Prague School of Linguistics. edited by J. Dubský and L. Dušková. Amsterdam ; Philadelphia: J. Benjamins.
Vachek, Josef. 2005. Lingvistický slovník Pražské školy. edited by V. Petkevič and J. Tláskal. Praha: Karolinum.
Další, doplňková literatura pro zájemce bude podána ke každému tématu zvlášť.
Więcej informacji
Dodatkowe informacje (np. o kalendarzu rejestracji, prowadzących zajęcia, lokalizacji i terminach zajęć) mogą być dostępne w serwisie USOSweb: